Ano, pratele, nase Sarka...
Tak abyste vedeli, tady je Dasa! :o) Ale dovolim si tuto stranku tak nejak predpripravit. Pote predam zezlo samozrejme sve sestre Sarce a potom uz to bude jen a jen na ni, jak si to tu vyzdobi!
úterý, prosince 30, 2008
neděle, prosince 28, 2008
sobota, prosince 27, 2008
pátek, prosince 26, 2008
PaeDr. Eugenie Hlavová řečená Evža...
Když k nám prvního srpna přijela, sestřičky mi řekly, že přijela z Německa, že je to bývalá profesorka a že špatně komunikuje a nemůže chodit - po mrtvici, zlomenina ulny atd.atd.....
Polil mne studený pot a čekala jsem co bude. Dělalo se mi mdlo při pomyšlení, že já 23letá nezkušená vystudovaná knihovnice mám něco učit profesorku...
Když jsem se ale poprvé podívala do jejích očích, viděla jsem, že není nic ztraceno, protože ty oči žily, dívaly se na mne a zoufale doufaly, že já se pokusím o to vrátit jim alespoň z poloviny tu jiskru, kterou mívaly...
Nedovedete si představit, jaká to byla dřina. Výjimkou nebyly dny, kdy jsme spolu tvrdě dřely od rána (8:15) až do oběda (11:00) bez přestávky...
Logopedie, psaní, jemná motorika, trénink podmíněných reflexů... Evža se mi zlepšovala před očima... A co teprve, když jsme našli společné téma, a sice město Tábor, odkud pocházela...
Měsíc jsem se věnovala jenom jí, pak začali ale přicházet další klienti a z Evžy se po čtrnácti denním pobytu na neurologii v Kutné Hoře, kde byla na pozorování, stal "ležák..."
Ale i tak jsme si na sebe našly čas a od pondělí do pátku jsme od půl jedné do půl druhé tvrdě dřely a na Evže to bylo vidět! Jakou já měla radost!
Ale pak přišlo Evžino rozhodnutí, že se přemístí do Domova důchodců v Táboře, tedy do svého domova, především kvůli svým známým a kamarádům... Na jednu stranu mi to bylo líto, že mi moje "dítě" bude nevěrné a opustí mne, ale na druhou stranu jsem to své Evžence moc přála... I teď si píšeme a telefonujeme...
V létě jsem se za svou Evženkou byla dokonce i podívat.... Je v nadpozemské nádheře a moc jí to přeju, ale byla bych radši, kdyby jí to lépe chodilo, mluvilo a koukalo... Ale takový je život... Evža je taková bojovnice, že se s tím určitě popere! Držím jí palce!
čtvrtek, prosince 25, 2008
Pracovní štědrý den
Můj včerejší Štědrý den v Centrinu nedopadl zrovna podle mých nejlepších představ, ač jsem se na něj těšila, nemohla jsem vůbec chodit, ale nakonec jsem to zvládĺa, díky obětavé pomoci jedné klientky - Alenky Brožkové, která mne vodila za ruku, abych neupadla... Ale hřálo mne vlídné slovo od lidí... Terezia Běhalová, jedna z našich klientek, když jsem jí šla popřát krásné Vánoce, prohlásila, že jsem nejhodnější a nejochotnější... A navíc prý krásně zpívám... To zahřálo...
pondělí, prosince 22, 2008
Pásmo vánočních koled
Tak jsme dnes 22.12.2008 měli vystupovat u krásného betlému, který vytvořila Emilie Harásková (už jsem ho zveřejňovala), ale příroda nad námi zvítězila, a tak jsme se před nepříznivými povětrnostními vlivy museli ukrýt do naší "pracovny" - ergoterapie. Myslím si, že se to podařilo a tady je pár fotografií...
neděle, prosince 21, 2008
pátek, prosince 19, 2008
Ludmilka Šnorová
Zažila jsem s ní při své práci jednu kouzelnou a dojemnou příhodu: Bylo to před Vánoci, byla u mne na terapii a já jsem jí lákala, aby mi něco zazpívala (měla jsem tu zkušenost, že byla, ač neslyšící stářím - 94 let, úžasná zpěvačka a pamatovala si spoustu písniček), ale babička měla horečku a odpověděla mi: "Jak můžu zpívat, když je mi mizerně..."
Ale zázraky se dějí. Položila jsem před ní knížku "České Vánoce Josefa Lady" a v tu ránu bylo po horečce!
středa, prosince 17, 2008
Protože tahle oslava byla poslední před Vánocemi, rozhodly jsme se s kolegyněmi, že stoly prostřeme opravdu vánočně a slavnostně... Děvčata udělala svícny, zajistila ubrusy, napekla s klienty cukroví a já jsem k tomu zazpívala... Bylo to krásné a bylo toho dost! Tak zase za rok u další krásné oslavy naviděnou...
úterý, prosince 16, 2008
Můj Štědrý den v Centrinu
Tak si představte, že po dnešním rozhodnutí slečny ředitelky budu Štědrý den trávit v práci! Myslíte si, že jsem smutná? Vůbec ne! Dokonce se na tento den moc těším! Vždyť budu se svými nejhezčími "dárečky..."
pondělí, prosince 15, 2008
Můj pohádkový svět aneb jak jsem si hrála na "nemocenské"...
Když je člověk nemocný a je mu ouvej, není to žádný med. Já jsem byla letos za celý rok prvně nemocná a musela jsem ulehnout do postele s pořádnou chřipkou, kašlem, rýmou a horečkou... Za ten týden pracovní neschopnosti jsem stihla přečíst tři knihy a když mi otrnulo i pohádkové postavičky z barevného papíru - "plešatou" vílu Amálku, vodníka Česílka, Rákosníčka, malou čarodějnici či Perníkovou chaloupku...
neděle, prosince 14, 2008
Výstava "Senioři seniorům"
Dne 25.9.2008 se u nás konala Výstava prací našich klientů ve spolupráci s domovy ve Vlašimi a v Benešově. S touto akcí byla spousta starostí, ale nakonec nám přinesla i velkou radost! Já jsem ji celou uváděla a ještě jsem si na ní i zazpívala! Byla jsem na své svěřence neskonale pyšná!
Štítky: A tohle si oni sami vytvořili...
sobota, prosince 13, 2008
středa, prosince 10, 2008
Poslední zprávy z bojiště
Tak jsem tady zase, abych sdělila poslední zprávy z bojiště: Dáša šťastně doletěla po třítýdenní dovolené v Čechách zpět do USA, my jsme osiřeli, ale hlavně, že je naše nastávající matka v bezpečí a v pořádku doma...
úterý, prosince 09, 2008
Betlém
Ač se to zdá neuvěřitelné, je pro mne velikým štěstím, že mohu vykonávat právě tohle povolání, které mi spadlo přímo z nebe... A kdo za to všechno vlastně může? Nejen moje rodina, která mne vždy podporovala, podporuje a já věřím, že i nadále podporovat bude v mém snažení, ale především můj milovaný učitel hudby František Hromadník, o kterém už, tuším, byla řeč dříve... Jsem po DMO, ale vše nakonec díky píly, péči a odhodlání celé mé rodiny dopadlo dobře a jsem tady, mohu pracovat a radovat se z každého dne, který jsem se svými svěřenci.
Je to tak trochu paradox. V tomto zaměstnání vykonávám funkci "Pedagoga pro volný čas" - starám se o volný čas našich klientů - veškerá rukodělná činnost, výtvarničení, vyrábíme různé výrobky a dekorativní předměty, zpíváme, posloucháme hudbu, čteme si, pořádáme oslavy, každých čtrnáct dní do našeho domova dochází pan farář... Proč to všechno píšu: k tomu výtvarničení jsem nikdy neměla příliš vřelý vztah - nouze však jak známo, naučila Dalibora housti a "přišla bída na kozáky" a já jsem se to "musela" naučit... Ale naučila jsem se to ráda...
Je to tak trochu paradox. V tomto zaměstnání vykonávám funkci "Pedagoga pro volný čas" - starám se o volný čas našich klientů - veškerá rukodělná činnost, výtvarničení, vyrábíme různé výrobky a dekorativní předměty, zpíváme, posloucháme hudbu, čteme si, pořádáme oslavy, každých čtrnáct dní do našeho domova dochází pan farář... Proč to všechno píšu: k tomu výtvarničení jsem nikdy neměla příliš vřelý vztah - nouze však jak známo, naučila Dalibora housti a "přišla bída na kozáky" a já jsem se to "musela" naučit... Ale naučila jsem se to ráda...
pondělí, prosince 08, 2008
Nové zaměstnání
Po všech peripetiích osudu jsem konečně shodou šťastných náhod a okolností od 9.7.2007 šťastnou zaměstnankyní společnosti Centrin CZ s.r.o. jako Pedagog volného času, či chcete-li ergoterapeut. Pracuji se staršími a starými lidmi, moc mne to baví a doufám a věřím, že jsem jim alespoň trochu prospěšná a snažím se jim jít příkladem...
