Středa - hudby, zpěvu a oslav je třeba...

Je to tak. Je 25.května a máme tady další oslavu narozenin, tentokrát v kavárenském duchu... Beru si oblečení s sebou do práce, abych se od 12:00 do 14:30 zbytečně nepotila ve slavnostním... Mezitím stříhám ubrousky a když je dílo hotovo, jdu do naší nově nabyté kanceláře, usedám k počítači a začínám pracovat na dalším čísle časopisu o našem domově... Čas letí, rázem se blíží druhá hodina a já se pomalu převlékám do slavnostního - bílá plisovaná sukně a černé tílko se šperkem...
A jdeme na to! Přichází nejen klavírista a stálý doprovod, ať už hudební, pěvecký, či fyzický a také, oproti zvyklostem - kameraman, aby nás všechny zvěčnil a není jím nikdo jiný, než můj tatínek...
Místnost opět praská ve švech, ale všichni jsou spokojeni... Zákon schválnosti ale zapracoval, samozřejmě - nefungoval mikrofon... Ale vše jsme nakonec zvládli a zbytek "koncertu" jsem odzpívala "na pusinku," jak řekl můj drahý doprovod... o) Jak něžně se dá vyjádřit něco tak obyčejného...
Bylo to krásné a bylo toho dost... Tak zase za měsíc naslyšenou...