Zázraky se občas dějí podruhé...

Moji milí!
Tak si to představte: zázraky se občas dějí... Včera do našeho domova nastoupila nová paní z Čenovic - jistá paní Kyselová. Já jsem o jejím nástupu věděla od pondělka od kadeřnice, která sídlí ve Vranicích a ke které se už léta chodím stříhat a která má právě v Čenovicích, malé obci u Čestína, příbuzné a zároveň mé dvě spolužačky ze Základní školy - Mariku Pěnkavovou a Pavlínu Sýkorovou.
Na tom by nebylo nic divného. Ten pravý a velmi příjemný šok jsem zažila, až když ke mně na terapii přišla dnes poprvé právě paní Kyselová. Začaly jsme si povídat co a jak a ona se mne najednou zeptala, zda nám tam nezemřela nedávno jedna paní a že jí bylo přes devadesát let... Tak já jsem chvíli přemýšlela, pak mi paní Kyselová ještě něco k tomu řekla a já jsem si dala dvě a dvě dohromady... Ta osoba, na kterou se mne paní Kyselová ptala, byla mnou tolik milovaná a opěvovaná paní Božena Ulomová!!!!!!!
A co má tento mnou tolik milovaný člověk společného s paní Kyselovou? Snacha paní Kyselové byla pravnučkou paní Ulomové... Svět je malý a o náhody tu není nouze jak říká klasik... Tak jsme si s paní Kyselovou moc pěkně popovídaly a já jsem se přistihla, že mi při tom povídání nějak podezřele zvlhly oči...
Milá paní Ulomová,
děkuji Vám, že jste mi seslala další spřízněnou duši... S láskou a úctou Vaše milující Šárka.