Takový nejsi podruhé, tentokrát na opět na cyklistických závodech ve Zruči nad Sázavou

Ano, zase tu byl den mého vystupování v příjemné a jemné péči "mého" pana učitele. Ovšem tentokrát ne s dívčí beatovou skupinou Madams, jak jsem zvyklá, ale s přípravnou skupinou Fanda team, skládající se z poloviny z vnuků pana učitele, Lukáše a Filipa, dále Verunky (Dárečka ze skupiny Madams) a hráčky na basovou kytaru - Evy. "Madams" se neúčastnily této akce, protože obě dvě Martiny, klávesistka a bubenice, měly starosti s maturitou. Ale já jsem se zúčastnila, jako vždy, s velkou radostí a chutí.
Přijela jsem se svojí "rodinnou ochrankou" (babičkou a dědou) na místo určení, tedy do Zruče nad Sázavou na tenisový kurt, kde se konaly cyklistické závody, který se mimo jiné účastnil i Josef Zimovčák, několikanásobný mistr světa, proslulý jízdou na svém "kostitřasu," a můj pan učitel už mi kráčel vstříc a já jsem se pozvolna "uhnízdila" na improvizovaném jevišti, zatím jako divák, protože závody na kolech, kterým sekundovaly závody na dětských koloběžkách a vytrvalostní závod na rotopedu, byly komentovány panem Vrzáčkem, který se svého úkolu zhostil s bravurou a energií sobě vlastní.
Pan učitel mezitím poslal své malé hudebníky pryč, se slovy, ať si udělají přestávku a mně řekl, že budeme hrát a zpívat jenom spolu. Jéje, to jsem se zaradovala!!!!!!!!!! Měla jsem svého milovaného pana učitele alespoň chvíli jenom pro sebe a to se mi to zpívalo! A jak pan učitel hrál! A nakonec si se mnou zazpíval i "naši" písničku a já byla toho dne v sedmém nebi...