Tak pod heslem: "Jeden den nemůže být klidu" se včera o pozornost přihlásila, po celkem dlouhé době, má střeva a nedovolila mi tedy jít do práce, ale tam kam i císařpán chodí pěšky... o) A to hned několikrát... Takže se nekonala cesta do práce, ale do tepla postele...
Dnes už jsem ale fit, i do práce jsem, navzdory blížící se sněhové kalamitě a díky dědovi, dorazila...
Zítra jsme chtěli jet plesat do Vlastějovic, ale nejede se nikam, protože venku dnes od božího rána PADÁ SNÍH, PADÁ SNÍH, PADÁ SNÍH, má ho dokonce snad napadnout až 60cm a já myslím, že ho tam už dobrých 30cm bude, protože sněží vytrvale, od rána...
Budeme aspoň moci stavět sněhuláky! Horší to bude s cestováním... Držte palce, abychom se v pondělí nestali "Zapadlími vlastenci."

Venku je sice sníh, ale já mám sluníčkovou náladu - dnes jsem zase byla pochválena od jedné klientky, Jindřišky Burianové, která se mnou strávila půl odpoledne před dnešní bohoslužbou a řekla mi, jak mne miluje a po bohoslužbě si pochvalovala, jak jsem to krásně vedla a jak jsem krásně mluvila a zpívala. (Dnes jsme tam byly s paní doktorkou Šandovou, která při mši hraje na varhany a zpívá samy, protože pan farář se účastnil pohřbu, tak jsme to musely zvládnout, ale vše se povedlo).

Mám z toho všeho zase velikou radost!