Ano, pratele, nase Sarka...

Tak abyste vedeli, tady je Dasa! :o) Ale dovolim si tuto stranku tak nejak predpripravit. Pote predam zezlo samozrejme sve sestre Sarce a potom uz to bude jen a jen na ni, jak si to tu vyzdobi!

Jméno:
Místo: Czechia

úterý, prosince 01, 2009

Vánoční recitál pro Stacionář a DPS v Ledči nad Sázavou





























Jak jsem předeslala, dnes byl můj veliký den - měla jsem další samostatný, tentokrát vánoční recitál, a to, pro změnu ve Stacionáři Petrklíč v Ledči nad Sázavou, ale nejen pro stacionář, ale i pro Domov s pečovatelskou službou, který ke stacionáři patří... Měla jsem z vystoupení obavy, jako ostatně vždy, ale jako vždy se vše vydařilo a to dokonce i navzdory organizačním i jiným změnám "na poslední chvíli..."







Dopoledne jsem byla ve vaně a telefonoval mi pan Hromadník, že Verča, s kterou jsme počítali, že na vystoupení pojede kvůli dvojhlasům a vůbec kvůli pomoci, onemocněla, tak jsem si, pro jistotu, vzala s sebou do kabelky i scénář ke svému klasickému recitálu, co kdyby náhodou... Mylně jsem se domnívala, že by pan Hromadník mohl jet s námi, v jednom autě a že bych se s ním tedy mohla domluvit co a jak, ale nestalo se tak, jel svým autem, prý měl ještě nějaké vyřizování...







Dojeli jsme tedy na místo určení asi s půl hodinovým předstihem, přivítali jsme se s organizátory a hlavně spolu, s panem Hromadníkem, jako bychom se nevyděli dva roky a ne dva dny a poněkud chaoticky jsme se začali "domlouvat..." Já, scénář v ruce, jsem už dopředu věděla, že podlehnu kouzlu okamžité improvizace, jako ostatně už mnohokrát, a také se tak stalo... Pořadí písní sice zůstalo zachováno tak, jak jsem je dostala na kousku papíru napsané, ale doprovodný text jsem si upravovala s ohledem na "náhle přidané" a "zcela nečekané" písně, které jsem sólově zpívala poprvé v životě... Nakonec se vše vydařilo na jedničku a atmosféra byla úžasná... Ostatně, posuďte sami...





P.S. Celou akci zaštiťovala paní ředitelka Stacionáře a DPS - Iveta Vrbová - na obrázku...
Co jsem vezla s sebou? Dobrou náladu, zdravý hlas a úsměv. A co jsem si odsud odvezla? Krásnou kytičku z gerber, anděla z papírových "proutků, cenné a obohacující zkušenosti, usměvavé tváře dětí, babiček a dědečků, radost a uspokojení z dobře vykonané práce a hlavně neopakovatelný a ničím nenahraditelný pocit neskonalého štěstí a radosti... Děkuji.

Komentáře: 0:

Okomentovat

Přihlášení k odběru Komentáře k příspěvku [Atom]

<< Domovská stránka